Cloudy day

12. září 2013 v 21:02 | Nits


Místo toho, aby utápěla svůj žal v alkoholu, sáhne po krabicovém džusu z jablek a přihne si. Jak směšně dětské se jí zdá tohle počínání mezi tím, co si prožila ostrou hádku.
Vzpomíná na to, jak ještě včera chtěla všem napsat, jak úžasný měla den, jak se smála. Ještě před hodinou. Teď?
Zkažená nálada, raněné srdce, vyschlé stopy po slzách na lících.
Lidé jsou zlí. Hádají se a zraňují, ačkoli o tom neví.
Ještě, že má přátele. Není jich moc. Vlastně skoro nikdo. Nikdo, kdo by věděl, jak vypadá její vnitřní já.
Jediné, co tuší je to, kdy má narozeniny.
Nejlepší přítel. K čemu je?
Ke všemu. Ke světlu života, k obvazu na zakrvácené ruce, k druhé polovině srdce, která byla ztracena.
Konečně ji našla. Tu druhou polovinu. Zapadla tam, kam měla a ona si ji hlídala jako... No jako oko v hlavě.
Usmála se a po tváři ji stekla další slza, tkvící na černé klávesnici. Vypisuje se úplně cizím lidem, vlastně by se dalo říct, že jen dalšímu poloprázdnému článku kdesi ve vodách internetu.
Vždycky jí přišlo strašně směšné psát o nejlepších přátelích. Pod tím si každý vybaví prostě dvě holky, dělající hlouposti. Tak strašně ráda by vysvětlila, co je to mít nejlepšího kamaráda, ale nejde to.
Bylo to jako s láskou - tomu, kdo to zažil, to vysvětlovat nemusíte, a tomu, kdo nezažil, to nevysvětlíte.

Nevím co to do háje je, celou školu jsem se měla SKVĚLE. Bomba, povídala jsem si s lidma, smála se a všechno a najednou prostě... Závan větru a domeček z karet leží na podlaze, netečný, neživý.
Nechápu to.



Už přestávám žvanit a raději jdu psát, třeba aspoň někoho potěším. Dobrou noc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama